TERRY PRATCHETT
Noční hlídka

JOŠIKAWA EIDŽI
Taiko
Musaši

STEPHEN KING
Žhářka

JOHN FLANAGAN
Hraničářův učeň

Jošikawa Eidži

Eidži Jošikawa (吉川 英治, vlastním jménem Jošikawa Hidecugu 吉川英次, 11. srpna 1892, prefektura Kanagawa - 7. září 1962, Tokio) byl japonský spisovatel historických románů.
Pocházel ze zchudlé rodiny nižšího samuraje a od mládí prošel celou řadou zaměstnání. Byl poslíčkem, prodavačem časopisů, tiskařem, přístavním dělníkem (při práci v jokohamských docích byl dokonce těžce zraněn) i reportérem. Během těchto let se vzdělával jako samouk, svou prvotinu vydal roku 1914 a ve dvacátých letech zahájil svou úspěšnou profesionální literární činnost.
Po vydání svého nejznámějšího románu Mijamoto Musaši (časopisecky 1935-1937 a 1938-1939) se stal téměř národním spisovatelem. Román přijaly i intelektuální kruhy, které se do té doby stavěly k jeho pracím kriticky.

(zdroj: wiki)

Anglická wiki	IMDB

Taiko

Kniha se zabývá životem Hidejošiho, který se z chudého syna venkovského samuraje vypracuje až na pozici jednoho z nejmocnějších mužů Japonska. Tojotomi Hidejoši (alias Hijoši, alias Kinošita Tokičiró, alias Kozaru - malá opice) byl skutečnou historickou postavou, žijící v éře Sengoku (šestnácté století).
Píše se konec šestnáctého století. Feudálním Japonskem zmítá nelítostná a zdánlivě nekonečná občanská válka, zemí se sem a tam valí armády a císař v Kjótu již nedokáže nastolit pořádek. Sjednocení Japonska pod nadvládou jednoho rodu je cíl nesmírně ambiciózní, a přece zcela zaměstnává několik mocných: mezi jinými i Nobunagu Odu a jeho nástupce Hidejošiho Tojotomiho, syna zchudlého samuraje.
Román Taiko (titul, pod nímž je Hidejoši znám v Japonsku dodnes) je příběhem tohoto sjednocení, velkolepou kronikou mnoha vojenských tažení a politických intrik, působivou výpovědí o samurajské mentalitě a haiku o tisíci stránkách, jak poznamenal trefně překladatel.

Musaši

Zde autor popisuje na téměř tisíci stranách život Mijamota Musašiho, legendárního mistra boje se dvěma meči a autora Knihy pěti kruhů, pojednávající o bojové strategii.
Rozsáhlé dílo Musaši od Eidžiho Jošikawy je i po sedmdesáti letech od svého vzniku nejpopulárnějším japonským historickým románem. Děj se odehrává na počátku 17. století po skončení vleklých válek, jimiž byla sužována celá země.
Vlády nad Japonskými ostrovy se ujal rod Tokugawa, který nastolil nový řád a umožnil život v míru po více než dvě a půl století. Země však byla zaplavena zástupy potulných samurajů bez pána, kteří toužili po slávě a bohatství. Hlavní hrdina, Mijamoto Musaši, byl zpočátku jedním z nich. Z nezkrotného mladíka se však po pečlivém studiu cesty meče vypracoval skutečný samuraj. Netoužil po nabízeném místě u mocného knížete a vydal se na cestu zdokonalení, jejímž cílem bylo dosažení dokonalého probuzení a vybroušení šermířské techniky na hranici možností.
Musaši postupně vítězil nad všemi soupeři, rozhodující však nebyla jeho síla, ale jeho čisté srdce a nezdolné odhodlání. Poráží všechny slavné bojovníky a vytvoří si svou vlastní školu boje se dvěma meči, který později osvětlil ve své slavné Knize pěti kruhů. Avšak románový Musaši není jen bezcitným bojovníkem, je mužem milujícím natolik, že si svou lásku odepíral až do rozhodujícího souboje s nejsilnějším sokem, jímž byl Sasaki Kodžiró. Nakonec to byl lidštější a čestnější Mijamoto Musaši, kdo dodnes přetrval jako duch bojových umění a zůstal v paměti všech jako nejslavnější samuraj všech dob.
Vše, co dnes Japonci o Musašim vědí, se odvozuje od Jošikawovy fabulace. V jeho podání je Musaši nejen jedním z nejlepších šermířů všech dob, ale i člověkem, který dosáhne dokonalosti po všech stránkách osobnostního rozvoje. Tímto dílem se Jošikawa v Japonsku proslavil natolik, že při zmínce jeho jména se většině lidí vybaví právě román Musaši. Svým jedinečným pojetím nejen stanovil hranice žánru, který se dodnes těší značné oblibě, ale současně lze Musašiho považovat za nejlépe vystavěný japonský historický román vůbec.